Místní řemesla, 1. část

Pečení chleba

Vesnička Piatta di Valdisotto (asi 600 obyvatel) leží v polovině cesty k vrcholku Vallecetta, něco málo přes 1 km od centra italského střediska Bormio. I přes skutečně velice dramatické události, jako byl například katastrofální požár v roce 1910, si místo bylo schopné udržet své tradice, pevně zakotvené v dávné minulosti.

Obec byla postavena z materiálů z nedalekého lomu a v průběhu staletí dostala podobu typického tvaru kříže, což je velmi dobře vidět, když se vydáte nahoru lanovkou na Bormio 2000. Mnoho ještě neobnovených budov je spolu s jejich vnitřním uspořádáním připomínkou venkovského způsobu života a každodenního života v horách, jak se žilo v minulosti.

Nejbohatší rodiny měly ve svých domech pece ze zeleného kamene, který se vyskytuje pouze v údolí del "Campello", a jejichž břichatý tvar je zřetelně viditelný z vnějšku. Tyto pece sloužily a dosud ještě někde slouží k pečení žitného chleba pro ostatní rodiny v okolí, které takovéto "zařízení" doma neměly.

Místní typické černé chlebové preclíky, tzv. "al brecedell de pan de seghel", se pekly jednou za 20 - 30 dní, v posledních dvaceti letech pouze dvakrát ročně. Vzhledem k místnímu převládajícímu suchému podnebí sice tyhle preclíky ztvrdnou už po několika dnech, ale zůstávají kypré, příjemně voní a bývají po několik měsíců zavěšené na dřevěných holích "li lata" nebo v nádobách "n'de l'arcon".

Domácí život se odehrává v útulné "stua", ve dřevem obložené místnosti, ve které je díky kachlovým kamnům ("pigna") příjemně teplo a útulně. Protože dříve nebylo možné ohřívat více než jednu místnost, byla často tato místnost propojena s malou, dřevem obloženou jizbou, která často sloužila i jako ložnice ("alcobi"). Tady pak obvykle spávali rodiče spolu s malými dětmi.

Zpracování vlny

V takovéto místnosti byly ze stejných důvodů prováděny i jiné činnosti. Ženy v nich zpracovávaly vlnu, a ještě před několika málo desetiletími tam i tkali plátno. Ale protože plátno bylo zhotovováno z rostlinných vláken, vyžadovalo to mnoho dalších pracovních postupů, než bylo kompletně vyrobeno. Z těchto důvodů bylo nazýváno "al lin de li cent obra" (plátno stovky prací). Vlna byla tkána jemně a ručně a vyrábělo se z ní to nejteplejší oblečení, ochrana před chladem pro dospělé i pro děti.

Pezzotto

Valtellinský koberec "Pezzotto" vznikl vlastně z potřeby zpracovat všechny zbylé materiály po výrobě přikrývek, balíků sena, pytlů na skladování pohanky a dek pro zvířata. Používalo se k tomu starých dřevěných tkalcovských stavů, které tu vlastnily téměř všechny rodiny.